Jsem hrozná.

Milý deníčku,

tak jsem tu po dlouhé době zas. To čučíš, co?! Zase se toho stalo tolik, že ani nevím, kde začít! Asi tě zajímá, jak to dopadlo s ovečkou, že? Vlastně skvěle. Pár dní poté, co jsem vybrečela snad všechny slzy, které mám, jsem se v Denním věštci dočetla o zvěromágovi, který se pomocí své podoby ovečky pokoušel dopadnout jednoho nezbedného vlkouše. To on byl ta ovečka, kterou jsem si hladila, a která se následně zaběhla do lesíka! Já vím, já vím, můžeš si pomyslet, že si to jen domýšlím, abych se uklidnila, ale je to pravda!! Jak to vím? Rozhodla jsem se danému zvěromágovi napsat dopis, protože ve Věštci prozradili jeho jméno a on mi odepsal! Potvrdil mi, že byl daná ovečka on a vlkouše v ten den úspěšně dopadl, ha! Následující dny se toho stalo tolik, že jsem se rozhodla celý můj zápisek rozdělit na jednotlivé osoby a události, již se k nim vážou. Myslím, že to bude přehlednější, ale taky je dost možné, že se v tom ztratíš, za což se ti předem omlouvám!

Avaline

To je moje nejlepší kamarádka, ale to určitě víš. Jen co začal nový školní rok, tak jsme se jaksi oddálily. Vídaly jsme se především na hodinách, občas spolu prohodily pár slov na obídku a pak si zase utíkaly po svých. Myslím, že to byla především moje chyba, protože jsem neustále někam odbíhala - ne ani tak záměrně, jako spíše, že už jsem byla na něčem domluvená s někým jiným. Takže bych asi měla pozměnit druhou větu - neoddálily jsme se, to jen já Avaline zanedbávala, a to docela dost.

Jsem hrozná.

Nebylo tak vůbec divu, že pak na Valentýna poslala Valentýnku North a ne mně. Myslela jsem si, že mě North nahradila, a že už s Avaline nejsme nejlepší kámošky. Zasloužila bych si to. Avaline však hned poznala, že je něco špatně a ještě v ten den mi poslala po své rozkošné sovičce vzkaz, jak to celé bylo. Chtěla potěšit North, protože věděla, že já od někoho Valentýnku dostanu, zatímco ona ne. Takže jsem ještě pár dní byla nabručená a pak, když jsem si to v hlavince srovnala, jsme se zase usmířily. Jsem za to ráda, je pro mě neskutečně důležitá.

Důležitou novinkou u Av je i to, že je konečně se Samíkem, ale prý je to tajné, tak to nikomu neříkej, jo?! Já teda myslela, že už jsou spolu dlouho, ale jelikož jsem Avaline nevěnovala dostatek pozornosti, tak pořádně nevím, jak to bylo.

Jsem hrozná kamarádka.

Ale Av není. Na nějaký čas jsem se přestala bavit s Eričkem, ke kterému se ještě dostanu, a právě to dost ovlivnilo mou náladu. Byla jsem protivná a zlá, vyjížděla jsem po každém kvůli naprosté blbosti a většinu času se schovávala buď v knihovně nebo ve svém pokoji. Avaline si toho pochopitelně všimla a jakožto správná kamarádka přesně věděla, co mi pomůže - zase se začít bavit s Ericem. A pomohlo, neskutečně.

Na poslední hodině jasnovidectví viděla Av ve věštecké kouli smrtonoše, což je prý nejhorší znamení, které se může v kouli objevit. Naše učitelka Cynthia Hayes vypadala vyděšeně, když jí o tom Avaline řekla a já se o svou nejlepší kamarádku začínám docela bát. Asi bych měla více trénovat kouzla, abych ji mohla v případě nebezpečí ochránit. Nevím, co bych si počala, kdyby zemřela... asi bych umřela taky.

Findley

To je můj kluk, ale to taky víš! Člověk by si pomyslel, že právě kvůli němu budu kašlat na svou nejlepší kamarádku, ale ono to tak nebylo. Fin je povětšinou zalezlý na svém pokoji společně se svými kytičkami, které má dle mého raději než mě. Jsem ráda pokaždé, co ho vidím, ale teď mám pocit, že je něco mezi námi hodně špatně. Jednoho večera, pár dní před Vánoci, jsme se málem pohádali, protože jsem se mu kvůli výčitkám svěřila s tím, že vím o jednom svým kamarádovi, že se mu líbím. Jasně že z toho Fin nebyl nadšený, mračil se a... nebyl příjemný, což chápu! Taky by mě to nepotěšilo, koho jo, že?! Řekl mi, že bych dotyčnému neměla dávat naděje na to, že by mezi námi mohlo být něco víc, což jsem nikdy neměla v plánu! N I K D Y!! Samozřejmě, že mě výčitky doběhly natolik, že jsem se s dotyčným raději přestala bavit. Co když mu dávám naděje? Co když se do něj nakonec opravdu zamiluju, když na mě Fin nemá tolik času?

Deníčku, on to byl totiž právě ten dotyčný, se kterým jsem byla skoro pořád. Eric. Je to Eric! A Fin to ví.

Na Valentýna poukázal na to, že prý s některými kluky flirtuju (a to se dělá jak?) a pak taky nezapomněl zmínit, že vidí, jak se dívám na Erica. Nechápala jsem, co tím myslel, ale teď už to asi vím. Chtělo se mu v ten moment brečet a ačkoliv jsem mu vyčítala svou aktuální špatnou náladu, která trvala zhruba dva měsíce, tak jsem ho objala a ujistila ho o tom, že mám ráda především jeho. Jenže už tehdy jsem tušila, že to není úplně pravda.

Jsem hrozná, jsem jak Leon. Nechci mu ublížit...

Eric

To je kluk, u kterého bych v životě nečekala, že k němu začnu něco cítit. Eric je naprostý opak mě, ale to je asi ten hlavní důvod. Já mluvím a on poslouchá, usmívá se, když před ním dělám blbosti, je rád sám a myslím, že jsem jeho jedinou kamarádkou. Já mám ráda společnost a hodně kamarádů. Jsme zkrátka úplné protiklady! Málokdo by si troufal říct, že spolu nalezneme společnou řeč. Většinou teda mluvím já, chrlím jedno slovo za druhým a kolikrát vlastně ani nedává smysl to, co říkám, ale mu to nevadí. Má mě rád takovou, jaká jsem.

Erica jsem dlouhou dobu považovala za klasického kamaráda, dokud se mi v létě nesvěřil, že se mu líbím. Od té doby o něm smýšlím jinak. Od té doby si říkám, jaké to asi je se s ním objímat. Jaké to asi je, když mi dá pusu? Ne, to je špatně... Mám Fina. Fina mám hodně ráda a ani za nic bych ho nevyměnila.

Jsem hrozná, že jsem vůbec nad něčím takovým jen přemýšlela.

Začal nový školní rok a já ho skoro každý den trávila s Ericem. Zanedbávala jsem učení, kouzla, úkoly a vlastně i všechny ostatní kamarády. Jasně, že jsme spolu nebyli pořád, ale většina dní patřila jemu. Nedělali jsme nic, co by Finovi mohlo vadit, přísahám!!, ale moje srdíčko po něm začalo trochu více prahnout a já to dlouhou dobu úspěšně ignorovala. Mám Fina, Eric je jen kamarád!

Jenže pak proběhla konverzace s Finem a já se tak s Ericem přestala úplně bavit. Bylo to hrozné. Pár dní jsem ho vůbec neviděla a začala si o něj dělat starosti. Co když šel trucovat do lesa a tam ho něco napadlo? Co když je mrtvý? Co když odjel ze školy zpátky domů? Co když ho už nikdy neuvidím? Asi tehdy jsem si uvědomila, že už to není jen kamarád.

Po pár dnech jsem ho potkala v Síni a tam mu vynadala. Eric se pochopitelně naštval a vyčetl mi, že se s ním bavím, i když jsem mu psala, že nebudu. Napsal mi pak i dopisy, kvůli kterým jsem pár nocí probrečela a celé to období bylo... hodně špatné. Naštěstí nás pak Avaline dala zase dohromady a moje nálada se značně zlepšila, začala jsem být zase veselá kopa a culila se na celý svět. Od té doby se s Ericem zase naplno bavíme a trávíme spolu čas po večerkách.

Jsem hrozná, protože Eric mi dal pusu na tvář a já bych se s ním měla přestat vídat, pokud nechci podvést Fina. Jenže se s ním nechci přestat vídat. Ta pusa se mi líbila a myslím, že mě za to mé svědomí brzy sežere.

Achjo, jsem ten nejhroznější člověk na planetě. Co mám dělat?

River

Můj nejlepší kamarád. Nebo už spíše ne? Nevím.

Deníčku, s Riverem je to teď hodně komplikované. Někdy začátkem školního roku jsem si začala všímat, že mé místo nahradily Josie a Raven - prvačky, se kterými si River obzvláště rozumí. Mohla jsem být naštvaná, jenže to byla opět moje chyba. Neměla jsem na něj čas a nevěnovala se mu, takže je logické, že začal trávit čas s jinými lidmi a mě tak nějak vytěsnil.

Zas a opět jsem hrozná kamarádka.

River byl však stále důležitou součástí mého života, takže kdykoliv jsem se potřebovala vyzpovídat, psala jsem jemu. Třeba jako když jsem potřebovala poradit ohledně toho, jestli se mám přestat bavit s Ericem. River to chápal a dobře argumentoval tím, že až někomu bude nepohodlný on, tak jestli se s ním taky přestanu bavit. Nikdy... Stál tedy na straně Erica, ti dva si kupodivu taky rozumí. Já se však nakonec tvrdohlavě rozhodla po svém, teď si ale říkám, že jsem ho měla poslechnout. Nejlepší kamarádi nejsou od toho, aby vám říkali, co chcete slyšet, ale od toho, aby vám řekli, co potřebujete slyšet. Asi bych to měla mít častěji na paměti.

Naše přátelství zaznamenalo první krizi před Vánoci. Ach, ty zpropadené Vánoce! Tehdy jsem toho měla vážně hodně. Každou noc jsem kvůli Ericovi brečela na pokoji, měla starosti se školou, obíhala všechny, co něco od mé maličkosti potřebovali a... prostě ten čas nebyl, chápeš? River mi napsal dopis, jestli jsem v pohodě a já mu neodepsala. Raději bych si s ním popovídala osobně, než abych mu svůj špatný stav sdělovala po Callisto (moje sovička) a taky se mi to moc nechtělo řešit. Nechtěla jsem, aby se v tom někdo rýpal. Dokonce ani Avaline pořádně nevěděla, co se to se mnou děje. River se naštval, a oprávněně.

Protože jsem hrozná.

Pokoušela jsem se mu to vysvětlit, ale nechápal to. Jak by taky mohl?

Nakonec jsme se usmířili a všechno zase bylo tak, jak má být. Jenže ne na dlouho.

Zase jsme se pohádali, už ani nevím, kvůli čemu, ale River za mnou došel AŽ NA KOLEJ!!! Naštěstí ho kromě mě a Raven nikdo neviděl. Rychle jsem ho vyprovodila pryč a před kolejí jsme se pak začali hádat. Zase. Bylo to hrozné, ovšem ještě horší bylo, že nás u toho načapala jedna prefektka - Amalia. Bylo už totiž po večerce. PRŮŠVIH!!!

Zřejmě bychom dostali jen varování, ať nebýváme po večerce venku, jenže my byli s Riverem tak rozjetí, že jsme se začali zase dohadovat, a to přímo před Am. Takže jsme dostali trest. Díky Am! Už tak mi bylo příšerně!!!

U trestu jsme se tak nějak usmířili. O pár dní později jsme se zase pohádali.

Říkala jsem Riverovi, jak mi dal Eric pusu na tvář a celá konverzace vyvrcholila v to, že naznačil, že já střídám kluky jak ponožky, zatímco já mu nepřímo řekla, že on je neschopný si najít holku (jo, jsem zlá, já vím, ale nějak jsem se přeci bránit musela!). Později si ze mě u stolu v Síni utahoval, že jsem samostatná jednotka. Já, chápeš? JÁ?! To těžko. Naštěstí jsem zrovna šla přát Leonovi k narozeninám, takže jsem sama opravdu nebyla.

Nevím, jak to mezi námi bude dál, ráda bych se s ním zase usmířila, ale.. proč se musíme pořád hádat? Nedělá mi to dobře. Vlastně mi z toho je hodně špatně.

June

S June se teď moc bohužel nevídám, ale hádej co? Je prefektkou! Je to skvělý, zaslouží si to, i když mi připadá, že je v té roli docela nervózní.

Strávila jsem s ní jeden večer povídáním si o klucích. Svěřila jsem se jí ohledně Fina a Erica. Ukázalo se, že v minulosti řešila dosti podobný problém, což bylo úsměvné, ale mě do úsměvu nebylo. Udělala mi čokošku a já si přeju, aby takových večerů bylo více. Mám pocit, že mě June chápe. U ní si neříkám, jak moc hrozná jsem.

North

U North se popravdě nic moc nezměnilo. Pořád se vídáme hlavně na hodinách.

Až o Vánocích mě pěkně překvapila. Pro mě a Av totiž vytvořila dobrodrůžo po hradě, hledali jsme poklad (dárečky!!!) pomocí nápověd, které nám zanechávala v různých zákoutích hradu. Bylo to boží!!! Tenkrát mi to hodně zlepšilo náladu, a navíc jsem mohla strávit skoro celý den s Avaline - to byl příjemný bonus.

Jediné, co mě na North stále štve, je její odpor vůči mudlům. Na Silvestra, kde vystoupila jedna zastánkyně Regimentu, která byla následně vyhozena pryč, se North vytratila ven a my za ní s Av, pochopitelně, běžely. Samozřejmě jsme jí našly, jak mluví s vyhozenou ženou a zřejmě si do hlavy nechá cpát ta 'moudra', které zastánci Regimentu žvatlají. Nelíbilo se mi to, tudíž jsem jim skočila do konverzace a trvala na tom, aby se North vrátila zpátky. Naštěstí poslechla. Nebudu ale lhát, trochu se o ní bojím, nechci, aby se zapletla do něčeho nebezpečného.

Jsem hrozná, že se tak moc starám?

Max

Blonďák, Zmijozel. Asi už deníčku víš, kam tím mířím, že?

Nevím, proč mám pro blonďáky ze Zmijozelu takovou slabost.

S Maxem jsem dobrá kamarádka, je to taková klučičí verze mě. Miluje školu a chce být nejlepší. Bohužel však i on okusil, jak hrozná jsem. Když jsem se přestala bavit s Ericem, tak jsem tak nějak omezila kontakt se všemi kluky. Tudíž i s ním. Co když bych se totiž zamilovala i do něj?! Fuuuu! Samozřejmě si toho všiml. Myslel si, že jsem se naštvala kvůli kytce, kterou mi poslal... Kytce, u níž jsem donedávna nevěděla, od koho je. Max mi poslal kytku?! Chce mě?! Prý sloužila jako omluva, ale... i tak mi to přišlo zvláštní. Každopádně kytka nebyla ten problém. Vlastně jsem mu neřekla, co bylo špatně. Jaksi mi došla slova po tom, co mi to nebavení se vyčetl.

Jsem hrozná.

Teď už se zase normálně bavíme, jen je občas zlý na Erica a Eric na něj. Nelíbí se mi to, protože mám oba ráda. Snad je Max v pohodě, už jsem ho dlouho neviděla.

Amalia

Prefektka z Mrzimoru. Je zlá, zlá, zlá a... zlá!!!

Dala mi s Riverem trest, když nás načapala po večerce, jak už zmiňuji výše. Od té doby se na ni mračím pokaždé, co ji vidím. Někdy v lednu se mě ještě vyptávala na Connieho, se kterým chodí - prý jestli nevím, jestli nemá bokovku či tak něco. Fuu, vždyť mám sama problémy s kluky, ještě tak řešit tohle! Měla jsem dokonce pocit, že si myslí, že to s Connorem táhnu já!!! Naštěstí se mi pak skrze dopis omluvila, ale já ji i tak nemám ráda. Ten trest ji neodpustím.

Nejsem hrozná, ona je!

Raven

Prvačka z Havraspáru aka moje mladší já. Mám pocit, že mě obdivuje za vše, co udělám!!

Je to zlatíčko, moc ráda s ní trávím svůj volný čas. Naučila jsem jí první kouzlo a snad nikdy nezapomenu na to, jak ji u toho radostně svítila očka. Byla tak nadšená! Tráví teď hodně času s Riverem a popravdě? Myslím si, že ti dva se spolu co nevidět začnou pusinkovat!!! Je to logické, když je Raven jako já! My bychom se teda s Riverem nikdy nemuckali, ale má mě hodně rád, takže to dává smysl, chápeš?!

Bohužel i na Raven jsem byla zlá. Jednou, když mi pomáhala uklidit mé dárečky z Vánoc, jsem na ni vyštěkla tak moc, že jsem se pak za sebe až styděla. Ano, správně, deníčku, opět se jednalo o období, kdy jsem se nebavila s Ericem. Už ani nevím, proč jsem na ni byla zlá, ale nezasloužila si to. Je chudinka tak nevinná...

Jsem hrozná.

Samozřejmě jsem se jí následující den omluvila. Taky jsem jí věnovala šaty a nějaké další věci, protože toho mám jednoduše moc.

Leon

S Leonem jsem se, drahý deníčku, usmířila. A víš co?! Je z něj prefekt!!!! Chápeš to?! Z kluka, který mě naučil chodit po večerkách ven, je prefekt!!! NECHÁPU! Ale přeju mu to. Vlastně mu ten odznak sluší - ale ne, když mi říká, ať jdu na kolej.

Občas spolu prohodíme pár slov, nedávno měl narozeniny, takže jsem mu dala dáreček v podobě malého skřítka, který mluví a říká "Mám tě rád!" - asi to dám všem svým kamarádům, myslím, že to potřebuje v určitých chvílích slyšet každý. A já chci, aby věděli, že je mám ráda.

Jednou jsem na něj zařvala, jak ho nesnáším, to bylo zrovna po té, co mi Eric napsal dopis o tom, jak jsem hrozná. Nesnášela jsem všechny kluky, ale nejvíce ty, se kterými jsem měla co do činění. Přeci jen, kvůli Leonovi jsem taky hodně plakala.

Taky se musím přiznat, že jsem šla za Leonem pro radu, ačkoliv bych nevěřila, že někdy taková situace nastane. A překvapivě z něho vypadla slova, která dávala rozum. Vím, že má pravdu.

Chudák má teď taky problémy s holkama, nad čímž se já už jen usmívám. Prý ho podvedla Corn, takže mu to karma vrátila se vším všudy. Ale přeju mu, aby byl šťastný! Je holt lepší ho mít za kamaráda, než za přítele.

Říká mi, že nejsem hrozná a já se mu to pokouším uvěřit.

Sebastian

Blonďák, Zmijozel, dříve jsme spolu kamarádili - ještě tehdy, když se mi představoval jako Tobias. Těsně před odjezdem do Bradavic, tedy ještě v létě, jsem se však od Lil dozvěděla, že se tak nejmenuje a on místo toho, aby se mi omluvil, nad vším jen mávl rukou a ukázal mi, jak moc ledabylá pro něj jsem.

Někdy na Silvestra pak ke mě měl hnusné řeči o tom, jak hnusné oblečení mám, což neměl dělat, protože poblíž byla Avaline, Regine, North a taky Max. Zřejmě i další lidé, co se mě zastali, ale tihle čtyři v tom hráli největší roli. Avaline, Regine a North na něj vytáhly hůlky, zatímco Max se snažil odvést mou pozornost od jeho urážek. Já se však musela nadále hádat. Asi jsem to zdědila po otci. Ráda lidem dokazuji, že mám pravdu. Sebastian mi pak hrozil i pavoukem, těch se já bojím, a on to ví! Naštěstí však zůstal jen u výhružek a já to celé zakončila tím, ať si ho ostatní nevšímají, protože největším trestem pro něj je, že nemá žádné kamarády. Bude navždy sám.

Nejsem hrozná, on je.

Takže jo, jsem hrozná. Třeba se ale, drahý deníčku, polepším. Snažím se, vážně moc.